Každý člověk ví, že pokud chcete řidičský průkaz, musíte projít kurzem autoškoly. Ten obvykle trvá dva měsíce a skládá se z teoretické části, kde se učí dopravní předpisy a praktické, obvykle nazývané jízdy. Tady si žák sedne za volant skutečného vozidla a pod dohledem instruktora se učí jej řídit. Po jejím absolvování by měl být teoreticky schopen jízdy v běžném provozu. Tato skutečnost se ověřuje jízdou v přítomnosti zkušebního komisaře, který na jejím základě buď odsouhlasí, nebo zamítne povolení k získání řidičského oprávnění. Ovšem otázkou je, zda jsou tato opatření dostatečná.

Je totiž obecně známo, že čerství řidiči nemají stejné dovednosti jako ti zkušení. To koneckonců dokládá i fakt, že je možné si koupit na auto nálepku s písmenem Z, které značí začátečníka a varuje ostatní, aby danému vozu dali více prostoru, než normálně. Většina řidičů se však brzy takzvaně „otrká“ a stane se plnohodnotnými účastníky silničního provozu. Znamená to tedy, že je autoškola dostatečná? Nikoliv nezbytně. Vše totiž záleží nejen na žákovi samotném, ale také na kvalitě instruktorů.

Běžnou praxí se také stalo, že zatímco dříve se noví řidiči učili základnímu ovládání vozidla, jako rozjíždění, zastavování či parkování, na speciálním prostoru, který byl k tomuto účelu určen, dnes je již v první jízdě obvykle vzat do provozu.

To mu sice umožní rychle si osvojit potřebné dovednosti, především pak jak se rychle orientovat i v poněkud nepřehledné dopravní situaci, avšak na druhou stranu je pravdou, že ostatní řidiči z vozidel autoškoly nejsou příliš nadšení. Také je zde větší pravděpodobnost, že i přes přítomnost instruktora způsobí dopravní nehodu, i když to se stává skutečně jen málokdy.

Rozhodně by tedy neuškodilo, kdyby bylo především jízdám věnováno více pozornosti a jejich počet byl zvýšen s tím, že ty první se budou odbývat na onom speciálním pozemku, dokud si instruktor nebude jist, že je možné pustit studenta do provozu. Rozhodně by to pomohlo prakticky všem.