Vzpomínám si, jak jsem hledala u nás v okolí nějaký kroužek, kde se dalo jezdit na koni. Když se dlouho nemohla najít žádný kroužek, který by bylo podle mých představ, tak jsem si dala inzerát. Inzeráty se kdysi dávali ještě k nám do obchodu. Nyní už to probíhá úplně jinak. Měla jsem ale štěstí. Jakmile jsem dala inzerát do obchodu, tak se mi do dvou týdnů ozvala jedna paní, která měla doma statek s koňmi. Ani nevíte, jakou jsem měla velkou radost. S maminkou jsem se domluvila, že se s paní seznámí a potom se domluvíme na další podrobnosti, abych tam mohla u paní jezdit na koni. Když se maminka s tou paní setkaly tak moje maminka a ta paní nemohly věřit vlastním očím. Ty dvě ženy už se spolu znaly. Byla jsem ráda, protože to je jenom velké plus pro mě. Později jsem se dozvěděla, že ta paní s mojí maminkou byly dávné spolužačky ze střední školy.

A prý si hodně dobře rozuměly. Takže jsem byla ráda, že tohle je velká výhoda pro mě a že jistě tato situace dopadne dobře. A taky že je to tak dopadlo. Mohla jsem jezdit na koni, kdykoliv jsem chtěla. A moje máma byla ráda, že po letech našla zase skvělou kamarádku. Protože moje máma se kdysi přestěhovala z rodného města pryč.

A vůbec taky nevěděla, že její kamarádka ze střední školy tam bydlí taky. Takže to je skvělá situace k tomu, že by mi třeba taky do budoucna moje máma pořídila koně. Protože mámina kamarádka řekla, že tam má ještě dvě volné stáje, kde by mohly být další koně. Tohle už je ale opravdu velké sousto pro mou mámu. Uvidím, jak to bude do budoucna, protože chtěla bych potom závodně taky jezdit na koni. Vím, že se má se soutěží začít brzy, ale já jsem tehdy neměla vůbec žádnou možnost, ale nyní je to jiné. Když jsme se přestěhovaly, tak jsme zjistila, že bych mohla pro sebe taky něco udělat. A zvířata miluji, tak kůň byla jasná volba.